Gap year: Rok přestávky mezi střední a vysokou – výhody a rizika

Gap year znamená jednoduše „mezera“ mezi dvěma fázemi vzdělávání. Většinou jde o období jednoho roku po maturitě, kdy se student rozhodne (dočasně) nepokračovat ve studiu na vysoké škole. Namísto toho využije tento čas k jiným aktivitám – cestování, práci, dobrovolnictví nebo k řešení osobních projektů.

Pracovní zkušenost: Někteří studenti se rozhodnou získat praxi v oboru, který je zajímá, nebo si našetřit peníze na budoucí studium.

Příklad: Filip, 19 let, chtěl studovat informatiku, ale nejdřív si vyzkoušel práci v malé IT firmě. Zjistil, jak funguje reálný provoz, naučil se základy programování v praxi a navíc si vydělal na nový notebook.

Cestování do zahraničí: Jiní vyjedou na delší dobu do ciziny, aby si zlepšili jazykové dovednosti a poznali novou kulturu.

Příklad: Veronika, 18 let, odjela do Španělska jako au pair a výrazně se zdokonalila ve španělštině. Po návratu byla lépe připravená na přijímačky na obor hispanistika.

Dobrovolnictví nebo práce pro neziskovou organizaci: Někteří studenti chtějí pomáhat tam, kde je to potřeba – ať už doma nebo v cizině.

Příklad: Marie se zapojila do dobrovolnického programu v dětském domově. Získala nové zkušenosti, které ji později inspirovaly ke studiu sociální pedagogiky.

Vlastní projekty a startupy: Pro ty, kteří mají podnikavého ducha, je gap year příležitostí rozjet své nápady a projekty naplno.

Příklad: Ondřej měl nápad na tvorbu e-shopu s ručně vyráběnými produkty. Během roku mimo školu se mu podařilo vybudovat z malého koníčku slušně fungující byznys.

1. Čas na vyzrání a rozmyšlení si budoucnosti -Mnoho studentů na konci střední školy stále váhá, zda zvolený obor opravdu odpovídá jejich představám. Gap year jim dává čas k zamyšlení a možnost ověřit si, co je skutečně baví.

2. Získání praxe a dovedností - Každá zkušenost, ať už pracovní nebo dobrovolnická, může být cenným bodem do životopisu. Studenti se naučí komunikovat s lidmi, řešit reálné problémy a často si osvojí i nové technologie.

3. Rozvoj samostatnosti a odpovědnosti - Během cestování nebo při práci se člověk naučí spoléhat hlavně sám na sebe – od zajištění ubytování, přes plánování financí, až po správu každodenních úkolů. Tato samostatnost je v dalším studiu a budoucí kariéře k nezaplacení.

4. Zlepšení jazykových schopností - Pro zájemce o studium cizích jazyků či mezinárodní kariéru je dlouhodobější pobyt v zahraničí výbornou investicí do budoucna. Jazykové dovednosti se zlepšují mnohem rychleji než při běžné školní výuce.

1. Ztráta studijního tempa - Pokud se po střední škole naučíte „žít bez školy“, může být návrat k pravidelnému studiu náročnější. Někteří studenti pak pociťují větší problémy se soustředěním či motivací.

2. Finanční náklady - Cestování, stáže či dobrovolnické programy mohou být drahé. Bez dobře promyšleného rozpočtu se může gap year prodražit a student se může vrátit s finančními problémy.

3. Nejistota ohledně přijetí na VŠ - Některé vysoké školy umožňují odklad nástupu (tzv. „defer“), jiné ne. Je nutné důkladně ověřit, jaký postup škola umožňuje, aby student na konci gap year nebyl zklamaný, že musí čekat další rok na přijetí.

4. Tlak okolí a rodiny - Rozhodnout se pro méně tradiční cestu (odložit nástup na vysokou) může vyvolat nepochopení ze strany rodičů nebo přátel. Je dobré si dopředu promyslet argumenty, proč je pro vás tato zkušenost důleži

• Nastavte si cíle: Chcete si přivydělat na další studium, naučit se jazyk, vyzkoušet práci v oboru, nebo rozvinout vlastní projekt? Mějte jasno v tom, co je hlavním smyslem vašeho gap year.

• Plánujte finance: Pokud chcete cestovat, zjistěte si náklady na ubytování, víza, očkování nebo pojištění. Přemýšlejte i nad rezervou pro nečekané výdaje.

• Zjistěte podmínky přijetí na VŠ: Pokud už víte, že budete chtít studovat konkrétní obor, ověřte si, zda škola umožňuje odklad. Případně si zjistěte, kdy se konají příští přijímačky.

• Komunikujte s rodinou: Vysvětlete rodičům (nebo lidem, kteří vám budou případně pomáhat s financemi), jaké konkrétní plány máte a co od gap year očekáváte.

• Buďte flexibilní: Během roku se může mnohé změnit. Je dobré mít rámcový plán, ale zároveň počítat s tím, že se objeví nové příležitosti nebo překážky.

Gap year rozhodně není pro každého, ale pro některé mladé lidi může být klíčovou životní zkušeností, která je posune jak osobnostně, tak profesně. Rozšíří si obzory, získají cenné kontakty a naučí se samostatnosti. Na druhou stranu je třeba nezanedbat přípravu – zvážit finanční možnosti, ověřit podmínky vysokých škol a mít představu, co konkrétně chcete během roku „pauzy“ dělat.

Ať už se rozhodnete jít přímo na vysokou, nebo si dát gap year, pamatujte na to, že neúspěch není katastrofa, ale cenná lekce do budoucna. Vždy je lepší plánovat a riskovat, než se uzavřít do bezpečné zóny, která vás ale může ochudit o jedinečné zážitky a poznání. Pokud tedy cítíte, že by roční přestávka mohla být pro vás přínosná, zkuste si vše řádně promyslet a naplánovat – a možná zjistíte, že právě ten „ztracený“ rok bude jedním z nejlépe investovaných období ve vašem životě.