Nejste připojeni k internetu

Ondřej Sedláček o startu kariéry ve společnosti Valeo

redakce
29 duben 2025, 6:19
Ondřej Sedláček o startu kariéry ve společnosti Valeo

Současná pracovní pozice: System Engineer Vystudovaná vysoká škola, fakulta a zaměření + získaný titul: ČVUT FJFI, Experimentální jaderná a částicová fyzika, Ing. Rok ukončení studia (případně předpokládaný rok ukončení): Ph.D. University of Liverpool. očekávané ukončení 2025, Fyzika urychlovačů, fluorescenční

Získávali jste při studiu nějaké pracovní zkušenosti? Jak náročné pro vás bylo kombinovat práci se studiem?

Při studiu jsem si přivydělával nejprve na fakultě. Byl jsem asistent v laboratořích, tutoroval jsem a tak podobně. Díky tomu, že jsem byl tedy zaměstnaný na fakultě, tak sladit práci a studium nebyl zas tak velký problém. Dost mých spolužáků, kteří si přivydělávali, museli studium prodlužovat a měli i jiné komplikace, což se mě naštěstí netýkalo. Na magistru jsem začal jezdit na stáže do CERNu a v posledním ročníku jsem tam odjel již na kontrakt

Chtěli jste po dostudování vysoké školy pracovat ve stejném oboru, který jste studovali? Proč jste v něm (ne)zůstali?

Já jsem původně studoval částicovou fyziku. Původně se mi obor samozřejmě líbil, ale když jsem dostudoval bakaláře, tak jsem si uvědomil, že bych se chtěl více profilovat do aplikované fyziky, k něčemu více praktickému. Na inženýrském studiu jsem se začal věnovat fyzice urychlovačů a instrumentaci, tedy detektorům částicového svazku a to právě v CERNu. Na doktorátu jsem se pak specializoval v rámci instrumentace fyziky urychlovačů na optické detektory příčné distribuce částicového svazku. Kombinace práce v laboratoři a zpracování dat v kombinaci s fyzikální interpretací mi velice vyhovovala a proto jsem něco podobného hledal v práci. Přímo v oboru instrumentace urychlovačů jsem tedy nezůstal, protože mi nevyhovovala krátkodobost kontraktů, většinou 2-3 roky. Daleko od svého oboru jsem se ale dívat také nemusel, neboť vývoj lidarů byl velice blízký mému profilu.

Jakým způsobem jste hledali či nacházeli tipy na nabídky zaměstnání? Kde jste se dozvěděli o svém současném zaměstnavateli?

Hlavně jsem se díval přes LinkedIn, protože v době, když jsem si hledal práci, tak jsem byl ještě v CERNu a ptal jsem se svých spolužáků, kde pracují a kam jdou. Pár spolužáků bylo i ve Valeo, tak jsem se jich poptal, jak to zhruba funguje a jaké mají zkušenosti. Byl to ale docela dlouhý proces, průzkum jsem si dělal skoro rok.

Jak vnímáte trendy na sociálních sítích v souvislosti s prezentací značky vašeho zaměstnavatele? Sledujete a zaujmou vás kampaně vašeho (současného) zaměstnavatele na sociálních sítích?

Já nejsem úplně největší fanoušek sociálních sítí a zase tak moc sociální sítě nesleduji LinkedIn používám pouze tehdy, když hledám práci. Právě tam jsem si začal dělat svůj průzkum a začal vnímat Valeo profil. Tam mne zaujalo, jaké má Valeo aktivity v USA. Já se chtěl ale vrátit do Prahy a byl pro mě trochu problém zjistit ze sociálních sítí, co vlastně kde dělá. Ale to je podle mě tak trochu problém u velkých firem obecněji.

Kontaktovali jste svého současného zaměstnavatele přes nějakou sociální síť? Pokud ne, uvítali byste v posledním ročníku VŠ možnost komunikovat s firmou touto cestou?

Můj první kontakt s Valeo probíhal přes LinkedIn. Jak jsem říkal, že pro mě bylo složitější se vyznat, co se kde dělá, tak jsem si se začal dívat na pracovní příležitosti, kde se člověk může mnohem více zorientovat díky popisu konkrétních pozic. Tam jsem zažádal o konkrétní pozici a potom už šla komunikace standardním způsobem.

Jakou hrubou nástupní mzdu jste očekávali při nástupu do absolventského zaměstnání v posledním ročníku vysoké školy? Od čeho jste tuto částku odvodili?

V mém případě to bylo jednodušší, protože jsem už posledním ročníku nastoupil do CERNu, kde jsem dostával švýcarské stipendium, jehož částka byla velmi příjemná. To mi dovolilo i něco ušetřit. Složitější to bylo, když jsem se vrátil do Čech. Věděl jsem, že tolik asi tady nebudu dostávat. Tak jsem si spočítal částku, s čím dokážu vyžít a pod kterou bych jít nechtěl. Chtěl jsem žít v Praze a v Praze jsou prostě vyšší životní náklady. Taky jsem chtěl brát v potaz, že jsem úspěšně vystudoval vysokou školu a dodělávám doktorát. Dále jsem se zeptal kamarádů v oboru, za kolik pracují, to bylo další důležité vodítko. To rozmezí pro nástupní mzdu mi tedy vycházelo kolem 65 tis. Kč.

Je ve vaší společnosti možnost finančního a kariérního růstu? Je to pro vás důležité, nebo upřednostňujete jiné faktory (např. pracovní náplň, tým či lokalitu)?

Pro mě byla důležitá lokalita Praha. Věděl jsem, že chci do Prahy, protože tady mám svoje kamarády. Práce mě musí hlavně naplňovat a bavit. Ve chvíli kdy bych dělal něco, co mě nebaví, tak bych tam stejně nevydržel. Finanční a kariérní růst je samozřejmě taky důležitý, Pár mých kamarádů uvízli v práci, která je bavila, ale neměli tam jak růst a to je ubíjelo a nakonec odešli. Takže ta možnost růstu hraje také důležitou roli.

Myslíte si, že akce pořádané firmami (např. dny otevřených dveří, workshopy, veletrhy) jsou pro studenty a absolventy přínosné? Které formy akcí vás osobně nejvíc zaujaly?

Já myslím, že ano. Fakulta, kterou jsem v ČR studoval, je poměrně hodně uzavřená. Je tam velká bariéra mezi akademickou sférou a privátní sférou. Lidé tam studují a nevidí jaké jsou možnosti v privátní sféře a jaké profesionální profily jsou žádané. Proto například kariérní veletrhy vnímám jako fajn příležitost vidět firmy, které dělají něco praktického, pobavit se lidmi, kteří tam pracují, a zjistit jaké tam jsou pozice a co které dělají. To mi pomohlo ujasnit si, co bych chtěl dělat a vůbec nakouknout do reálného světa.

Museli jste se kvůli práci přestěhovat z rodného města? Pokud ano, co vás k tomu vedlo? Pokud ne, zvažovali byste tuto možnost do budoucna?

Jsem původně z Prostějova a stěhoval jsem se do Prahy na vysokou školu. Pak jsem se stěhoval kvůli příležitosti v CERNu do Švýcarska. Po téměř 6 letech v zahraničí (4 roky ve Švýcarsku a 1,5 roku v Anglii) jsem ale už věděl, že se chci přestěhovat zpátky do Prahy. Téměř kdykoliv jsem měl dovolenou, tak jsem ji stejně trávil v Česku buď s rodinou nebo jsem jel za kamarády do Prahy.

Kolik času denně dojíždíte do práce (v jednom směru)? Jaká doba dojíždění je pro vás ještě přijatelná?

Já bydlím skoro na druhé straně města, autem mi trvá ráno cesta přibližně 35 minut a odpoledne kolem 40 minut. Takovým limitem je pro mě hodina. To mi trvá cesta, když jedu do práce hromadnou dopravou. Ale člověk si může odpočinout a nemusí řídit, řešit auto, což je občas fajn. Praha má absolutně skvělý systém hromadné dopravy.

Chtěli byste strávit část své budoucí kariéry v zahraničí? Případně už jste byli na zahraniční pracovní stáži? (Proč, jak dlouho, co vám to dalo?)

Já měl to štěstí, že jsem se k takové příležitosti dostal již při škole. Strávil jsem v zahraničí v podstatě 6 let a dalo mi to strašně moc. Dalo mi to možnost neskutečného rozhledu, možnost podívat se, jak to funguje v zahraničí ve vědě ale i  ve společnosti. Ke konci jsem si ale začal uvědomovat, že je to suprovej zážitek, ale že mě to táhne čím dál víc do Česka, že se chci vrátit. Uvědomoval jsem si, že tady doma si na Česko hodně stěžujeme, ale všude mají nějaké problémy a třeba mentalita lidí ve Švýcarsku mi úplně nesedla. Například opravdoví kamarádi se tam hledají těžko, dokonce i Švýcarům.

Komunikuje vaše společnost jasně svou vizi a to, jak ji naplňuje? Pokud ano, můžete uvést konkrétní příklad, kdy vás tato vize zaujala nebo motivovala?

Přijde mi, že to celé začíná dobře už v rámci onboardingu. Sympatické mi přijde naše vnitřní komunikace, funguje dobře, a hlavně nás příliš nezahlcuje. To se mi třeba stávalo v Anglii, kde bylo té komunikace na můj vkus až moc a začal jsem si spoustu informací ukládat spíše jako spam. U nás ve Valeo je fajn, že novinky a různé události jsou rychlé sesumírované a poskytuje to rychlý a snadno pochopitelný přehled, co se ve firmě a děje a kam chce firma jít. Jako příklad z poslední doby je komunikace naší udržitelnosti nebo kam jdeme z hlediska vývojových aktivit.

Proč se vám líbí ve firmě, kde nyní pracujete?

Mám super tým, mám možnost dalšího růstu, a hlavně náplň práce. Pracuji na kalibračních testech lidarů. To je senzor, který používá laser pro detekci objektů na silnici před autem. Testy které mám na starosti programuji, zkouším, upravuji, výsledky pak zpracovávám a pak diskutuji jejich fyzikální podstatu. Jak jsem už odpovídal výše o tom, co je pro mě důležité, a prostě tady mám co jsem hledal. Pro mě je to taková hezká kombinace, protože pracuji jak v laboratoři, tak s daty. To mi zůstalo z doby, kdy jsem více působil ve vědě, s daty dělám velmi rád, ale když sedím celý den za počítačem den co den, prostě potřebuju do laborek něco naměřit či udělat rukama. Nevěděl jsem, jak to funguje v průmyslu. Měl jsem pouze zprostředkované informace, co se tak traduje v akademické sféře a jsem moc příjemně překvapený, jak to funguje. Příjemně mě překvapilo tempo a agilní přístup, ten energický přístup vůbec.

Jaký je váš nejoblíbenější benefit u současného zaměstnavatele?

Nevím, jestli je to v dnešní době ještě benefit nebo ne, ale za mě je to home office. Jsem rád, že si čas od času odpustím tu cestu do práce. Taky mám hezky čas udělat větší kusy práce na které je potřeba se soustředit delší dobu, když můžu zůstat doma. Užitečná je taky karta Multisport. Plus máme docela velký příspěvek k penzijnímu připojištění. Zase nevím, jak moc to lze přiřadit mezi benefity, ale já jako benefit vnímám úroveň naší kantýny: vaří tam velmi dobře a za skvělé ceny. Například v CERNu jsem si vařil vlastní jídlo a tady nemám vůbec tu potřebu.

Kdybyste se vrátili do posledního ročníku na VŠ, uvažovali byste teď o své kariéře jinak? (Změnili byste nějaké rozhodnutí nebo udělali něco jinak?)

Já jsem spokojený. V posledním ročníku bych nic neměnil. Vyrazil jsem do CERNu a to byla jízda, kterou jsem si hodně užil. Když jsem si hledal doktorát, tak jsem trochu pochyboval, jestli jsem neměl studovat něco více praktického nebo více technicky zaměřeného. Ale teď mi to už tak nevadí, uvidíme co budu říkat v budoucnu. Je sice těžké najít si to své, ale neměnil bych.